V České republice nedochází ke spolupráci start-upů s univerzitami a soukromými výzkumnými centry (R&D) tak často, jako je tomu v zahraničí. Z toho důvodu agentura CzechInvest poskytuje prostřednictvím projektu CzechStarter podporu novým hráčům na české start-upové scéně. Propojuje začínající technologické společnosti s již zavedenými podnikatelskými subjekty, které jim pomáhají předcházet nejčastějším chybám.

Zajímavé produkty, které však nikdo nechce

Za poslední roky start-upů s různým předmětem podnikání přibylo a v dnešní době má dle průzkumu každý třetí zaregistrovanou ochrannou známku či patent. To je důkazem, že vytváří zcela nové produkty, jejichž řešení je zajímavé, avšak naráží na problém neexistujícího trhu. „Absence dostatečně velké poptávky se tak stává nejčastějším důvodem jejich selhání. Podle statistik po roce svého fungování generuje stálé a dostatečné příjmy pouze pětina malých technologických firem,“ komentuje Miroslav Kvapil z poradenské společnosti BDO, která v rámci programu start-upům poskytuje odbornou pomoc.

Získat finance není problém, horší je to s jejich řízením

Samotné počáteční financování nebývá pro mladé technologické firmy bariérou, většina (78 %) českých start-upů financuje svůj chod z vlastních zdrojů. Prostředky tzv. business angels či 3F (Family, Friends and Fools) investorů využilo 13 % zkoumaných firem, zatímco veřejné zdroje jsou jako hlavní zdroj financování využívány ještě méně. Velice častou příčinou krachu podnikatelského projektu jsou však nedostatky v následném řízení cash flow. „Není velkým problémem zajistit financování nových subjektů, protože existuje mnoho možností. Opravdovým problémem je špatné řízení cash flow, které často vede až ke krachu projektu. Například právě při zavádění funkčního řízení finančních toků využijí start-upy naše dlouholeté zkušenosti,“ přibližuje způsob kooperace Miroslav Kvapil.

Je potřeba sdílet know-how a zkušenosti

Start-upům účastnícím se projektu CzechInvestu jsou poskytovány desítky hodin mentoringu a poradenství. Díky tomu mohou nově vzniklé technologické společnosti rozvíjet své podnikatelské aktivity a lépe předcházet nejčastějším chybám. Tím se zvyšuje pravděpodobnost, že přežijí prvních pět let fungování, kdy drtivá většina start-upů skončí. „Start-upy jsou stále významnější součástí moderního hospodářství. Nadšení a množství energie, které do rozvíjení svých projektů zakladatelé vkládají, však zpravidla nedokáží nahradit nedostatek zkušeností,“ říká Miroslav Kvapil, a dodává: „Přitom etablovat se v hyperkonkurenčním prostředí dnešního podnikatelského světa je stále složitější, a proto ve spolupráci, kdy se můžeme s těmito firmami podělit o rady, vidíme velký potenciál.“  Poukazuje tím na fakt, že v naprosté většině případů jsou zakladateli a výkonnými řediteli start-upů nadějní mladí lidé s vysokoškolským vzděláním, nejčastěji v rozmezí 20 a 30 let, kterým však chybí podnikatelské zkušenosti.