Minimálně ve srovnání s předchozími epizodami recese.
Březnová míra nezaměstnanosti byla sice o jednu desetinu vyšší, než předpokládal konsensus na trhu, avšak i výsledek 3,9 % lze s ohledem na situaci považovat za přijatelný. Oproti únoru nezaměstnanost poklesla díky postupnému náběhu sezónních prací v zemědělství, stavebnictví a ve službách, který ještě zesílí v dalších jarních měsících.
Na druhou stranu si nelze nevšimnout dvou základních trendů, které pozitivně nevyznívají. Tím prvním je pozvolna rostoucí míra sezónně očištěné nezaměstnanosti. Nejde o žádný dramatický nárůst, avšak je vidět, že některé průmyslové obory se pod tlakem slabé poptávky zbavují pracovníků, a ne všichni z nich si práci hned najdou.
Druhým trendem je soustavný pokles nabídky volných pracovních míst. Časy, kdy byla ČR na špici v EU v nabídce volných pozic je sice pryč. Není až takovým problémem, že neobsazených míst je méně než nezaměstnaných, protože nějaký celostátní poměr stejně velkou nehraje. Skutečný problémem je regionální rozvrstvení. Volných míst je nejvíc tam, kde je malá nezaměstnanost a naopak. Co lépe tuto situaci ilustruje, než kontrast mezi Prahou a Karvinou.
Co čekat dál? Nezaměstnanost bude v dalších měsících postupně klesat díky sezónnosti, avšak i nadále zůstane vyšší než loni. V závěru roku se zřejmě bude pohybovat blízko čtyř procent. Ekonomika zatím není nikterak silná, aby se napětí na trhu práce znovu zvýšilo, a rovněž ani efekt předčasných penzí letos příliš fungovat nebude.