Přejít k hlavnímu obsahu
Češi dostávají více peněz z pojistek za pracovní úrazy a nemoci z povolání
V Česku roste celková výše pojistného plnění kvůli pracovním úrazům a nemocem z povolání, vyplývá z údajů pojišťoven. Zvedají se i finanční náhrady, tak zvané renty, například Kooperativa vyplácí v průměru 18 tisíc korun měsíčně. Potenciál dalšího navýšení vyplácených peněz lidem přinese nový zákoník práce, který začal platit letos v říjnu. Češi si v práci přivodí ročně desítky tisíc úrazů a nemocí. Značný vliv na to má nekoncepční přístup firem k ochraně zaměstnanců a nadměrný tlak na co nejlevnější ochranné pracovní prostředky, shodují se odborníci na bezpečnost práce.

Češi marodí kvůli úplně jiným nemocem z povolání než v minulosti

„V Česku se výrazně změnila povaha nemocí z povolání. Zatímco před čtyřiceti lety vedly ve statistikách infekční nemoci, aktuálně jsou v čele žebříčku choroby plynoucí z přetěžování horních končetin. Následují infekční, kožní a respirační nemoci. Nejvíce vážných úrazů se v absolutním vyjádření stává ve zpracovatelském průmyslu. V přepočtu na 100 tisíc pojištěnců však patří mezi nejrizikovější odvětví zemědělství, lesnictví i stavebnictví,“ shrnuje aktuální stav Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety, která se zabývá snižováním úrazovosti v průmyslových firmách.

Počet žádostí o odškodnění se každým rokem zvyšuje

Pojišťovna Kooperativa hlásí, že každým rokem stoupá v průměru o tisícovku počet žádostí o odškodnění kvůli pracovnímu úrazu či nemoci z povolání. „Sílící trend se dá dobře ilustrovat na rozdílu loňského roku, kdy jsme evidovali přes 53 tisíc případů, zatímco v roce 2014 jich bylo o 4 tisíce méně. Loni jsme pak celkově vyplatili na pojistném plnění přes 4 miliardy  korun. Více než polovina vyplaceného plnění jde na úhradu rent, což je finanční odškodnění, které zaměstnanci kompenzuje ušlý výdělek po pracovním úrazu s trvalými následky nebo kvůli nemoci z povolání,“ uvedl tiskový mluvčí pojišťovny Milan Káňa.  Rostoucí sumu vypláceného pojistného plnění ze zákonného pojištění potvrzuje také Česká pojišťovna. Podle mluvčí Ivany Buriánkové se jedná za poslední roky o pravidelný mírný nárůst, který je nejvíce ovlivněn růstem průměrných výdělků. „Nejčastěji plníme z důvodu pracovních úrazů, nemocí z povolání je méně.“

Lidé dostávají stále vyšší rentu, loni přesáhla už 18 tisíc měsíčně

Pojišťovna Kooperativa dále informuje, že meziročně roste i průměrná výše měsíční renty a v loňském roce přesáhla 18 tisíc korun, což je o 1300 korun víc než před čtyřmi lety. „Naopak mírně klesá počet rent, které klientům každoročně vyplácíme. Zatímco v roce 2016 jsme jich spravovali 10075, letos je to 9829 případů. Od letošního října pak pojišťovny nově promítají do výpočtu renty i minimální mzdu, která byla platná ke dni, kdy se zaměstnanec evidoval na úřadu práce z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Nový výpočet tak může některým lidem navýšit vyplácenou sumu, což je důležitá změna, kterou přinesl zákoník práce,“ upřesňuje mluvčí Kooperativy Milan Káňa.

Bezpečností audity odhalují překvapivé příčiny úrazů i nemoci z povolání

Zaměstnancům se v Česku ročně přihodí desítky tisíc úrazů a nemocí z povolání. Podle odborníků to souvisí se špatně nastaveným systémem bezpečnosti práce a přílišným tlakem firem na cenu ochranných pracovních prostředků, například rukavic, obuvi a dalších. Překvapivé je, že některý běžně pořizovaný sortiment je dokonce sám o sobě zdravotně rizikový. „Například ve stavebnictví se často používají nejlevnější kožené rukavice, u kterých testy prokázaly nadlimitní obsah šestimocného chromu, který je karcinogenní a dráždivý pro pokožku. Pro alergiky je rizikové i její stopové množství. Už jsme se setkali s případem, kdy byla svářeči s alergií na tuto látku přiznána nemoc z povolání,“ říká Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety, konzultant pro bezpečnost práce, a pokračuje: „Jindy zase firmy zaměstnancům pořídí zcela nevhodný typ rukavic, které se vůbec nehodí pro vykonávanou práci a nechrání například před pořezáním. Vyplývá to z výsledků bezpečnostních auditů, které nezávazně provádíme ve firmách s cílem snížit počet neschopenek kvůli úrazům nebo nemocem z povolání.“

Příklad z praxe: firmy nakupují zaměstnanců nevhodné ochranné vybavení

Před nepromyšleným nákupem ochranných pracovních prostředků varuje také Alena Komolá, expertka na bezpečnost práce a lektorka z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas. Vysvětluje to na jednoduchém příkladu praxe. „Nákupčí pořídili zaměstnancům pracovní rukavice, které chrání jejich ruce před škodlivými látkami 6 hodin. Jenže pracovní směna trvá 8 hodin, takže jsou nuceni v jednom dni použít dva páry rukavic. To znamená dvojnásobné náklady na pracovní prostředky, delší čas na fasování nových rukavic a více odpadu kvůli vyřazeným rukavicím, který se musí někam odvézt. Je opravdu důležité, aby firmy přemýšlely nad tím, jaké pracovní pomůcky zaměstnancům nakupují a zda odpovídají vykonávané práci a rizikům. Nejenže tím omezí riziko pracovních úrazů a sníží počet lidí na neschopenkách, ale také zefektivní své hospodaření.“

 

Datum vytvoření: 29/10/2018
komentáře
Může trhům vydržet euforie z vítězství Joea Bidena? Velkou obavou trhů před letošními volbami byl strach ze scénáře, ve kterém Donal... Jan Bureš Hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
Druhá vlna převálcovala nadějně se vyvíjející služby V září se službám obecně dařilo a jejich výkony reálně mírně rostly. Oproti před... Petr Dufek Makroekonom
Profile picture for user Petr Dufek
Druhá vlna pandemie zvýší příjmové a majetkové nerovnosti Doposud pandemie na českém trhu práce nenatropila výraznější „nevratné“ škody. N... Jan Bureš Hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš
nepřehlédněte