
Hlavní událost roku evropské měnové politiky je tu. Obdobně jako většina trhu očekáváme, že ECB ukončí po více než třech letech program kvantitativního uvolňování. Během té doby vzrostla bilance centrální banky více než dvojnásobně a v současnosti dosahuje 4,6 bilionů eur. Na míře uvolnění měnové politiky se však nic nemění. ECB bude i nadále udržovat své portfolio nabytých aktiv pomocí reinvestic výnosů na současných hodnotách. Než o obratu v měnové politice, lze hovořit o zastavení dalšího uvolňování.
Právě reinvestiční strategie bude hlavním tématem čtvrtečního jednání bankovní rady. Očekáváme, že bankovní rada oznámí míru a délku reinvestic, plánované rozložení aktiv a jejich duraci. Centrální banka tak bude přítomná na trhu ještě minimálně pár let. Na druhou stranu neočekáváme, že by se měla změnit současná rétorika ohledně prvního zvýšení úrokových sazeb (září 2019). Současně také bude zveřejněna nová prognóza, která dozná pár změn. Pravděpodobně bude snížen odhad HDP pro celý horizont prognózy. Stejným směrem bude změněna také prognóza inflace pro příští rok včetně její jádrové složky. Zároveň očekáváme, že M. Draghi, guvernér ECB, bude chtít udržet aktuální „neutrální“ očekávání ohledně zvyšování sazeb.
S novým rokem se také změní kapitálového rozložení jednotlivých zemí participujících v ECB, podle kterého se mimo jiné vypočítává i míra nákupů v rámci QE a i následných reinvestic. Rozložení se přepočítává každých pět let podle změny nominálního HDP daných zemí. Paradoxně se tak zvýší podpora měnové politiky pro země s nejrychlejším růstem a naopak.



