Přejít k hlavnímu obsahu
Česká ekonomika si (zatím) udržela tempo
První odhad růstu české ekonomiky za druhé čtvrtletí naznačuje, že si tuzemské hospodářství rozhodně v této době nevedlo špatně. Mezikvartálních 0,6 % odpovídá i výsledku v prvním čtvrtletí a v meziročním vyjádření se také nedá mluvit o nějakém dramatickém zpomalení (2,7 %).

Podle očekávání byla hnací silou ekonomiky především domácí poptávka, konkrétně spotřeba domácností podpořená rostoucí zaměstnaností a mzdami, avšak svým dílem přispěl dokonce zahraniční obchod. Navzdory slábnoucí zahraniční poptávce a kumulujícím se rizikům a nejistotám. I když se může zdát, že se toho až tolik nezměnilo, přece jen některé dílčí posuny jsou patrné i ze strohých předběžných čísel a komentáře statistického úřadu.

Jednou z patrných změn je menší role investic, které se dřív na růstu ekonomiky podílely docela výrazným způsobem. Jedním vysvětlením by mohlo být, že už dosáhly takové úrovně, že nemají kam příliš růst (jak ty soukromé, tak ty veřejné). Jiným zase, že dřívější velké investice se zrealizovaly a nyní je budou firmy „vytěžovat“. Můžeme však najít i méně příznivé vysvětlení, a sice obavy z dalšího vývoje poptávky, které vedou k odkladům žádoucích investic třeba do automatizace a robotizace. Kde přesně je pravda, však bude jasné až na konci srpna, kdy budou k dispozici přece jen podrobnější data.

A příčiny zmíněného nehmatatelného strachu by nebylo nutné hledat nijak daleko. Stačí se podívat na výkon německé ekonomiky, která po čtyřech letech solidního růstu opět klesá, a to v důsledku zhoršení exportu. Vzhledem k tomu, že český průmysl z části sehrává roli subdodavatele německých firem (své by o tom mohli vykládat dodavatelé automobilek), a tak česká ekonomika může jen těžko zůstat zcela imunní vůči zhoršení ekonomického vývoje našeho největšího obchodního partnera. Zvlášť když ani do třetího čtvrtletí nevstoupilo tamní hospodářství nijak svižně. Ať už se podíváme na měkké ukazatele jako je PMI či Ifo nebo na výrobu osobních automobilů (cca -5 %). I proto předpokládáme, že druhá polovina letošního roku nebude pro českou ekonomiku až tak příznivá jako ta první. Zejména když hrozby a nejistoty v podobě zpomalení mezinárodního obchodu, divokého brexitu nebo „zelené“ proměny automobilového průmyslu přetrvávají. Nicméně, i když německá ekonomika balancuje na hraně recese, ta česká má přece jen možnost ji zcela nenásledovat. 

 

Datum vytvoření: 15/08/2019
Petr Dufek, - hlavní ekonom Banky Creditas

linkedin

Komentáře komentáře
Silný rok českého stavebnictví & mizerný rok bytové výstavby Za silným růstem v tomto relativně malém odvětví stojí pozemní, a především pak ... Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas
Profile picture for user Petr Dufek
Nuda ve Frankfurtu, ECB preferuje stabilitu sazeb Makroekonomická data od prosincového zasedání zásadněji nepřekvapila. Růst HDP v... Dominik Rusinko, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Dominik Rusinko
ČNB ponechává sazby beze změny, jejich pokles je však stále ve hře Za prvé, ČNB stále vypadá alespoň na povrchu relativně jednotně – bankovní rada ... Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB
Profile picture for user Jan bureš