Po loňském růstu HDP zhruba o jedno procento předpokládáme v letošním roce pokračující oživení tempem okolo 2 %. Hlavní růstový motor zůstane beze změny – spotřeba domácností tažená růstem reálných příjmů (+3,3 %) a stále nízkou mírou nezaměstnanosti (3,2 %). Naopak slabá zahraniční poptávka se minimálně v první polovině roku negativně podepíše na výkonu tuzemského průmyslu. Rizika našeho výhledu jsou vychýlena směrem dolů – jde především o Trumpovu obchodní politiku a déletrvající slabost německé ekonomiky.

Pozitivní je výhled na inflaci. Časy dvouciferného růstu cen jsou pryč, a přestože na přelomu roku meziroční inflace dočasně stoupla nad 3 %, v tomto roce se v průměru udrží na 2,5 %, tj. v rámci tolerančního pásma ČNB. Zatímco regulované ceny (včetně energií) porostou pozvolněji, zvýšená inflace přetrvá ve službách (pohostinství a hoteliérství) nebo v případě tzv. imputovaného nájemného, které odráží zdražující nemovitosti.

I proto si ČNB vybrala na konci roku první pauzu v cyklu snižování sazeb na úrovni 4 %. V bankovní radě zjevně převažují opatrné jestřábí hlasy. I tak si ale myslíme, že prostor pro jemné ladění sazeb směrem ke 3,5 % existuje, a to vzhledem k restriktivní úrovni reálných sazeb. Kroky ČNB budou zohledňovat nejen inflační výhled, ale také kondici tuzemské ekonomiky nebo vývoj eurových sazeb. Při pohledu na tržní sazby a tzv. úrokové swapy vidíme relativně malý prostor pro levnější hypotéky – spíše v řádech desetin procentních bodů. Éra super-levných peněz se na hypoteční trh každopádně nevrátí.

Koruna má za sebou nepovedený rok, když ztratila jak vůči euru, tak dolaru. Ani v tomto roce od koruny nečekáme žádné zázraky. Odhadujeme její setrvání nad hladinou 25,00 EUR/CZK, byť s volatilním vývojem. Už proto, že politický kalendář (nástup Donalda Trumpa k moci, volby v Německu apod.) i ten makroekonomický (pokračující pokles sazeb hlavních centrální bank) je nabitý.

A konečně rok 2025 bude v Česku rokem volebním. Z pohledu trhů nejsou tuzemské parlamentní volby významnou událostí, jinak tomu ale může být z hlediska dopadů na fiskální politiku a veřejný dluh. Zásadní otázkou voleb bude, jak Češi vnímají svou životní úroveň za současné vlády. A to nakonec nemusí být nutně založeno na datech, ale na pocitech a emocích, které umocní/vyvolá předvolební kampaň…