Tomu také odpovídá komunikace guvernéra Michla po zasedání ČNB. Ten na jedné straně zdůraznil, že je bankovní rada přesvědčena o viditelném poklesu inflace v příštím roce, který tak ospravedlňuje pokles sazeb z dnešních 7 %. Na druhé straně ovšem akcentoval nejistotu spojenou s tím, jak výrazně inflace v příštím roce může odeznívat. Rizika jsou spojena zejména s lednovým číslem – efektem přecenění a dopadem daňových změn. Vzhledem k převažujícím pro-inflačním rizikům proto bankovní rada podle guvernéra předpokládá pomalejší tempo snižování úrokových sazeb (než prognóza) a nevylučuje v případě negativních překvapení zpomalení nebo i zastavení cyklu snižování sazeb.

To je i náš základní scénář – na rozdíl od listopadové prognózy ČNB očekáváme v roce 2024 vyšší inflaci 2,9 % (ČNB 2,6 %) a vyšší úroveň sazeb na konci roku 4,0 %
(ČNB 3,4 %). Rychlejší tempo snižování sazeb (o 50bps po zasedání) předpokládáme v první polovině roku 2024, zatímco v druhé polovině roku (na „nižší letové hladině“) už může být ČNB opatrnější.

Dnešní rozhodnutí bylo pro korunu lehce negativním impulsem. Sám pohyb sazeb o 25bps směrem dolů nebyl překvapivý a relativně jestřábí komentář mohl koruně přinést určitou úlevu. Na druhou stranu jednoznačnost rozhodnutí (7:0) ukazuje na relativně silné odhodlání bankovní rady otočit kormidlem, což se na české koruně ve finále podepsalo negativně (oslabení o cca 10 haléřů k 24,60 EUR/CZK).