Oproti srpnu nová čísla z domácí ekonomiky vyznívají buď neutrálně (inflace) a nebo lehce proti-inflačně. Aleš Michl sám kladl důraz zejména na nižší mzdy za druhý kvartál, které oproti předpokladu centrální banky nezrychlily svoji dynamiku (průměrná mzda zvolnila růst na 7,7 %). A především na slabší čísla z českého i německého průmyslu, která podle guvernéra mohou vést ke stagnaci ekonomiky ve třetím kvartále 2023 (oproti očekávanému růstu o 0,7 %). I proto bankovní rada vyhodnotila tentokrát rizika prognózy jako jdoucí oběma směry - a ne pouze “pro-inflačním směrem” tak jako v srpnu. I proto také Aleš Michl odmítl v odpovědi na otázky vyloučit možnost poklesu sazeb do konce tohoto roku.

Na druhou stranu zdůraznil, jak bankovní radu dál trápí vidina pomalu odeznívající jádrové inflace - momentum jádrové inflace zůstává stále silné (zejména služby) a domácí pracovní trh napjatý. Navíc méně příznivě se vyvíjí ceny ropy (v blízkosti 90 USD/barel oproti očekávaným 75 USD) a kurz koruny (a to zejména vůči dolaru). To vše v situaci, kdy inflační očekávání zůstávají neukotvená.

I proto věříme, že ČNB bude při zvažování prvního poklesu sazeb opatrná a nadále počítáme s prvním poklesem sazeb až v prosinci (o 50bps) s tím, že rizikem je pro nás spíše pozdější start uvolňování „měnových šroubů”.