Nová prognóza ČNB počítá (v souladu s naším očekáváním) se slabším růstem ekonomiky, a to jak v tomto roce (-0,4 % namísto +0,1 %), tak zejména v roce příštím (+1,2 % namísto +2,3 %). Je zajímavé, že i při takto slabém hospodářském růstu prognóza neindikuje rychlejší pokles sazeb(než v létě). Je to pravděpodobně proto, že se centrální bance slabší růst nepropisuje do trhu práce ani do inflačních tlaků (ty jsou naopak pro rok 2024 a 2025 kosmeticky vyšší).

Navíc Aleš Michl na tiskové konferenci poměrně jednoznačně mluvil o tom, že vzhledem k prognóze jednoznačně převažují pro-inflační rizika. Tím hlavním rizikem jsou neukotvená inflační očekávání, která podle bankovní rady zvyšují pravděpodobnost silnějších mzdových požadavků pro příští rok a také silnějšího lednového efektu přecenění. V obou oblastech může mít bankovní rada v prosinci více jasno - budeme znát dynamiku mezd za třetí kvartál a současně budou na stole i předstihové indikátory ukazující na sílu efektu lednového přecenění (ceny permanentek, předplatných…).

Proto předpokládáme, že úrokové sazby začnou v prosinci pozvolna klesat (-25bps na 6,75 %) a zatím neměníme náš výhled pro konec roku 2024 (4 %). Rizika jsou ovšem při stávajícím rozložení sil vychýlena směrem k pozdějšímu startu uvolňování měnové politiky. Vedle dynamiky mezd a detailní struktury HDP rozhodnou o prosincovém zasedání také inflační čísla za říjen a listopad (zejména momentum jádrové inflace a inflace služeb).