
Dovětek generálního ředitele HSBC k významu návštěvy čínského prezidenta v ČR
Tisková zpráva: "Michael Hrodley, generální ředitel pobočky HSBC Bank plc-Praha - Ke končící návštěvě prezidenta Číny"

Zatímco se v České republice a mnoha dalších částech Evropy vracíme k práci po oslavě Velikonoc, v posledních březnových dnech se v Praze uskutečnila důležitá událost. Jednalo se o první návštěvu čínského prezidenta v České republice, která je signálem, že největší ekonomika světa (případně druhá největší v závislosti na metodice měření HDP) má zájem o posílení obchodní spolupráce. Kromě toho je Česká republika jedinou zemí ve střední a východní Evropě, kterou prezident navštívil.
Zatímco Čína posiluje svoji pozici globální ekonomické velmoci a zavedené ekonomiky, včetně těch, které jsou obchodními partnery České republiky, ztrácejí trochu síly, „země Středu” se stává stále důležitější destinací pro český export. Potvrzují to i statistiky, které ukazují, že vývoz z České republiky do Číny se za posledních deset let pětinásobně rozrostl. Zároveň je však třeba uznat, že podíl Číny na celém českém exportu je stále malý a to jak v absolutní hodnotě tak v porovnáním s importem z Číny. V logistickém přirovnání bychom mohli říci, že vlaky plné zboží přijíždí z Číny do Čech, ale odjíždí téměř prázdné.
Zmíněná návštěva rozhodně vytvořila jedinečnou příležitost podpořit bilaterální obchodní vztahy mezi Českou republikou a Čínou. Jelikož byla návštěva doprovázena početnou obchodní delegací a byla mediálně pokryta v národních médiích, umožnila propagaci České republiky i v Číně. To může pomoci budování vzájemných vztahů, které jsou tak potřebné při obchodování s Čínou, což povede k otevřenosti čínských společností k obchodní spolupráci s českými partnery. Díky svému téměř čtyřletému působení v HSBC v Číně jsem měl možnost stát se svědkem toho, jak moc je součástí čínské obchodní kultury lepší spolupráce s lidmi, se kterými si čínští obchodníci vytvořili silné osobní vztahy. Pokud se tedy české a čínské protějšky měli šanci setkat a lépe se poznat, může to znamenat postup na zcela novou úroveň vzájemné spolupráce.
Krom "národní prezentace“ se návštěva dotkne i společného uvažování nad možnostmi konkrétní spolupráce obou zemí. Každou chvíli slyšíme zprávy o obrovských obchodních příležitostech v Číně, které vyplívají ze změn v demografických trendech a z nových potřeb čínské společnosti. Tyto změny společně s dalšími faktory přispívají k silnému ekonomickému růstu, který v roce 2015 činil 6,9 % a má si zachovávat průměrnou hodnotu 6,5% v následujících letech - v souvislosti s plánem zdvojnásobení HDP úrovně z roku 2010 do roku 2020. V nedávno zveřejněném pětiletém plánu hrají pří dosažení tohoto cíle klíčovou roli inovace. Do pěti let Peking chce, aby bylo 60% národního růstu generováno technologickým sektorem. Investice do výzkumu a rozvoje se tak očekávají ve výši až 2,5% HDP oproti 2,1% v roce 2015.
Dalším důležitým faktorem je životní prostředí, jelikož se chce Čína soustředit na snižování emisí a zvyšování využití čistých energetických zdrojů. Během času se tak Čínská ekonomika mění z exportně a investičně orientované na ekonomiku taženou sektorem služeb a domácí poptávkou. To bude vyžadovat odpovídající infrastrukturu, kterou bude Čína dosud muset rozvinout. I když obří investice již proběhly nebo jsou naplánované, poptávka po větší a lepší infrastruktuře dosud nebyla uspokojena. Pokud vše poběží dle plánů, chce Čína do roku 2020 například disponovat 30ti tisíci kilometrů rychlostních vlakových spojení, které propojí 80% měst oproti 19ti tisícům z tohoto roku.
Jaké příležitosti toto vše skýtá pro Českou republiku? České firmy disponují zkušenostmi v mnohých oblastech a čínští partneři se zdají být nakloněni mezinárodní spolupráci více, než kdykoliv v minulosti. Dobrou zprávou také je, že české společnosti již tyto příležitosti vidí a začínají se do nich zapojovat. Kromě obchodních příležitostí je tento příběh i o možnostech investičních. Ekonomové HSBC pozorují, že čínské investice v zahraničí pokračují v expanzi a to i přes zpomalení růstu domácí ekonomiky. Čínské společnosti nyní vyhledávají více než jen přírodní zdroje, ale viditelně se posouvají k obchodním službám, výrobě, distribuci, energetice a k IT. Čína hodlá investovat do aktiv, která zajistí dlouhodobé výnosy a diversifikují investice. Stále větší zájem tak bude mít o přístup na trhy, o technologie a duševní vlastnictví.
Ať už se jedná o obchodní nebo investiční příležitosti, Česká republika a Čína budou mít hodně příležitostí k vzájemné spolupráci a k rozvoji tohoto důležitého koridoru. Návštěva prezidenta Číny může být příslovečným katalyzátorem zvýšeného zájmu čínských investorů. Jsem si jist pozitivním přínosem této historické návštěvy a těším se, že budeme moci podpořit bilaterální vztahy Česka a Číny na obou trzích.
Michael Hrodley,
generální ředitel pobočky HSBC Bank plc-Praha
O HSBC
HSBC je jednou z největších finančních a bankovních organizací na světě. Její mezinárodní síť se skládá z více než 6 600 zastoupení ve více než 70 zemích a teritoriích v Evropě, Asii a Tichomoří, na amerických kontinentech, na Středním východě a v Africe. HSBC působí v České republice od roku 1997 a má pobočky v Praze a Brně. Za cíl si klade poskytovat služby sofistikovaným a mezinárodně zaměřeným společnostem a propojit je v rámci mezinárodního obchodu a kapitálových trhů. Velikost a síla globální sítě HSBC umožňuje, že HSBC dokáže pomoci klientům na obou stranách mezinárodních transakcí a umí poskytnout unikátní výhody, pokud jde o důslednost a rychlost jejich provedení.
Datum
vytvoření: 31/03/2016

ECB: Úrokové sazby beze změny, laťka pro jejich snížení je vysoko
Nová prognóza odborného aparátu ECB počítá s průměrnou inflací 2,1 % v tomto roc...
Dominik
Rusinko,
hlavní ekonom ČSOB Private Banking

Inflace bez překvapení
Inflace pomalu klesá, avšak nepříznivé trendy přetrvávají. Tím hlavním je sousta...
Petr
Dufek,
hlavní ekonom Banky Creditas

Průmysl pozvolna jede dál o něco rychleji, zejména díky automotive
Daří se opět primárně výrobcům v segmentu automotive (+4,5 %) a v navazujících o...
Jan
Bureš,
hlavní ekonom Patria Finance
