Důvěra domácností v srpnu poklesla čtvrtý měsíc v řadě, ačkoli pokles byl oproti červenci mírnější. Důvěra však klesá od května a dostala se tak zpět na úroveň mezi únorem a březnem, čímž částečně korigovala svůj silný růst zkraje roku. Domácnosti jsou obecně méně optimistické ohledně ekonomické budoucnosti a své vlastní finanční situace. Dle ČSÚ přibližně třetina domácností uvádí, že sotva vyjde se svými stávajícími finančními prostředky a necelých deset procent si musí vypomáhat úsporami nebo si finanční prostředky půjčovat.

V případě podniků důvěra v srpnu klesla ve všech sledovaných segmentech kromě průmyslu. Tam se však mírně zlepšila po silném červencovém propadu. Zde jde vývoj na vrub tradičně rozkolísanému subindikátoru „očekávaného vývoje výroby v příštích třech měsících“, který v posledních měsících důvěru v průmysl výrazně ovlivňuje, nyní v srpnu se opět zlepšil po svém výrazném červencovém propadu. Celkově je však očekávání v průmyslu v srpnu optimističtější, a to jak ohledně poptávky, tak exportu.

Naopak ve službách je očekávání poptávky v příštích třech měsících hlavním důvodem poklesu důvěry, jediný subindikátor ve službách, který se v srpnu zlepšil, je očekávaný vývoj zaměstnanosti. V případě stavebnictví se však i z pohledu zaměstnanosti čeká snižování pracovníků a hodnocení současné poptávky se v srpnu rovněž snížilo. Stavebníci sice mírně zlepšili vývoj stavební činnosti v minulém čtvrtletí, vyhlídky do budoucna však zůstávají slabé. Také v maloobchodě se očekávání do budoucna mírně zhoršilo, nicméně poté, co v červenci poměrně silně vzrostlo.

Srpnové indikátory důvěry tak jen potvrzují výhledy posledních makroekonomických prognóz, že růst tuzemské ekonomiky v letošním roce zůstane utlumený (ČBA konsensus 0,9 % pro 2024), a optimistická očekávání ze začátku roku nenaplní ani zahraniční vývoj, ani spotřeba tuzemských domácností.