Meziroční inflace, která je asi nejvíce sledovaným číslem posledních let, se dostala pod hranici sedmi procent (aktuálně 6,9 %). Dopadla lépe, než očekával trh i ČNB. Na vývoji jednotlivých položek inflace je vidět pozitivní posun u potravin, jejichž ceny meziročně poprvé za dva a půl roku konečně alespoň symbolicky poklesly o 0,3 %. 

Za aktuální inflací stojí především zvyšující se náklady na bydlení. Inflaci i tentokrát ovlivnil efekt energetického úsporného tarifu, který o rok dříve výsledek inflace zkreslil směrem dolů. Loni v posledním čtvrtletí ji naopak uměle navyšoval. Bez tohoto zásahu by podle propočtů statistického úřadu inflace dosáhla jen 4,2 %.

 Dražší však nebyla pouze elektřina, ale i nájemné, vodné, stočné a další položky významně se podílející na běžných výdajích domácností. Naopak levnější byl tentokrát už zemní plyn, jehož ceny příznivě se zpožděním reagovaly na výrazné uklidnění na evropském trhu. 

I v prosinci pokračoval trend zdražování služeb hotelů a restaurací, jejichž ceny vzrostly tentokrát o 8,5 %. I když pomalu růst cen i v této oblasti brzdí, je stále nad úrovní celkové inflace. Od konce roku 2019 se tyto ceny zvýšily už o 52 % a staly se tak nejrychleji zdražující kategorií v rámci základního rozdělení spotřebitelského koše. 

Pro ČNB je prosincová inflace příznivou zprávou, která jí umožní i v únoru snížit úrokové sazby o dalšího čtvrt procentního bodu. O rychlosti, s jakou bude centrální banka snižovat sazby následně rozhodne až lednová inflace, která bude zrcadlit tradiční přeceňování na začátku roku i rošády se sazbami DPH. 

Šance, že se inflace bude už od ledna začínat dvojkou se zvýšila, nicméně hlavní slovo budou mít tentokrát energetické společnosti a jejich ceníky. Ukáže se, nakolik zvýšení regulovaných cen spojených s dodávkami elektřiny a plynu skutečně vykompenzují zlevněním silové energie.