Míra nezaměstnanosti vypočítaná na základě údajů úřadů práce se v květnu snížila – podle očekávání na 2,6 %, zatímco počet neobsazených míst narostl na nové historické maximum 246,6 tisíc. Na jednoho dosažitelného člověka bez práce tak už v průměru připadají dvě volná místa. To samozřejmě platí jen za celou ČR, protože mezi regiony i nadále přetrvávají výrazné rozdíly.

Na jedné straně můžeme najít poměr 5:1 (pět lidí na jednu volnou pozici) až po téměř neuvěřitelných 1:10. I když jde o impozantní čísla, nejsou vlastně až tak překvapivé s ohledem na dřívější vývoj. A překvapivé není ani pořadí profesí, které firmy hledají nejčastěji. Stále jde především o kvalifikované i pomocné dělníky, řemeslníky a řidiče. Jde tedy primárně o místa v průmyslu, stavebnictví a s nimi navázané služby. 

ČR si nejspíše i nadále udržuje v rámci EU pozici země s nejnižší nezaměstnaností a současně i největší mírou volných pracovních míst. Odstup od ostatních států byl v předchozím čtvrtletí natolik velký, že je vlastně zcela nepravděpodobné, že by se k výsledkům ČR aktuálně mohl vůbec kdo přiblížit. Napětí na trhu práce nepolevuje a nezmírní se zřejmě ani tlak na růst mezd, který už potvrdila data za první kvartál.

Prognóza ČNB se tak naplňuje snad jen s výjimkou kurzu koruny; nicméně ten s ohledem na přetrvávající rizika v zahraničí, a především pak opatrnost velkých centrálních bank nemusí hrát při rozhodování českých centrálních bankéřů až takovou roli jako dříve. A v tomto směru by je měla podpořit i dnes zveřejněná inflace, která sice dopadla hůře, než předpokládala ČNB, nicméně vzhledem k významnému vlivu bramborové drahoty, by ČNB mohla zůstat v klidu.