Jen v dubnu se MF podařilo na trhu prodat dluhopisy za 252 mld. korun a vedle získat 33 mld. prodejem pokladničních poukázek. Od začátku roku prodej nových střednědobých a dlouhodobých bondů vynesl státu necelých 392 mld. a vedle toho ještě 48 mld. získal stát prostřednictvím poukázek (nepočítáme-li ty už splacené).

Koruna se sice netěšila v posledních měsících velké pozornosti zahraničních investorů, nicméně totéž se nedá říct o dluhopisech. Dnes vydané statistiky MF ukazují, že jen v dubnu si do svých portfolií přikoupili papíry za více než 70 mld. Vzhledem k rekordnímu objemu nových emisí dluhopisů však podíl nerezidentů na celém trhu poklesl na necelých 37 %.

Hlavním nákupčím byly tentokrát banky, které do dluhopisů za poslední měsíc nainvestovaly 187 mld. a drží tak necelou třetinu státního dluhu. Motivem pro ně mohla být nejenom vidina klesajících sazeb, ale i setrvalý přebytek likvidity, který teď ČNB úročí nejméně za posledních dva a půl roku. Atraktivita státního dluhu se tak zvýšila nejenom pro zahraničí, ale i pro domácí investory.

Podíváme-li se na to, o kolik se zvýšila delší likviditní rezerva (bez poukázek), tak je to prozatím oněch zmíněných 392 mld. Když odpočteme všechny letos splatné dluhopisy, je to plus cca 200. S ohledem na plánovaný nebo spíše pravděpodobný schodek jsou to jen dvě třetiny až polovina potřebné částky. Neznamená to však, že by stát i tak musel být pod jakýmkoli tlakem, protože docela nic konkrétního nevíme o výši této rezervy ještě před letošním dluhopisovým maratonem.

Letos stát problém se získáváním nových peněz nemá a zřejmě ani mít nebude. Otázkou je, zda takto lehce to půjde i v budoucnu, pokud bude dál počítat se stamiliardovými deficity.