Průmysl – jako největší tuzemské odvětví stagnoval a vlastně ani za celé první čtvrtletí se nemůže pochlubit nijak ohromujícím výsledkem, neboť výroba ve srovnání s předchozím kvartálem poklesla o 1,2 % a meziročně zůstala takřka na svém (+0,2 %).

Nebyla to však jediná nepříliš povzbudivá zpráva z tohoto odvětví. Tou další mohl byl první pokles zaměstnanosti v tomto odvětví po pěti letech soustavného růstu. Na vině však může být nejenom slábnoucí výkon průmyslu nutící firmy propouštět, ale i přechod některých na nové – pracovně méně náročné – technologie. Je to sice zatím jen hypotéza, kterou nelze vzhledem k nedostatku podrobnějších dat ověřit, nicméně vyloučit rozhodně nejde. Zvlášť když firmy stále deklarují, že jim chybí kvalifikovaní i nekvalifikovaní zaměstnanci a poptávka po práci se rozhodně nijak dramaticky zatím nezměnila.

Posledním údajem, který může současný obrázek průmyslu alespoň trochu vylepšit, jsou nové zakázky. Ty domácí tentokrát rostly výrazně rychleji než zahraniční, nicméně v obou případech šlo o povzbudivá čísla, která žádnou recesi v tomto odvětví nenaznačují. A zapomenout nelze ani na růst objednávek v případě automobilového průmyslu, který se sice stále vypořádává se slabší evropskou poptávkou, nicméně jeho zakázky rostou rychleji než ve druhé polovině loňského roku. 

Shrneme-li zatím dostupná čísla, byť jsou slabší, než se čekalo, vypadají o poznání lépe, než už od podzimu naznačovaly výsledky indexů nákupních manažerů. Mnohem povzbudivější výsledky naproti tomu hlásilo stavebnictví (+4,2 % mezikvartálně, resp. 2,3 % meziročně), nicméně vzhledem k velmi nízkému podílu na HDP lze předpokládat jen jeho malý dopad na celkové výsledky ekonomiky. Celkově jsou čísla české ekonomiky v prvním čtvrtletí slabší, než na jaké jsme bývali zvyklí. Přesto nedávají důvod přepisovat výhled pro letošní rok, který tak ponecháme na úrovni 2,6 %. Alespoň prozatím.