V tuzemsku inflace překvapila trh, analytiky i centrální banku ještě razantněji. Opětovný pokles na 2% cíl šel primárně za volatilními položkami – potravinami a pohonnými hmotami. Výrazněji ale v červnu zvolnila také jádrová inflace z 2,6 % na 2,2 %, přičemž její momentum („inflace tady a teď“) zpomalilo dokonce na 1 %. Příznivější inflační profil ve zbývající části roku v kombinaci s nadále slabými čísly za průmysl nás vedly k lehké revizi výhledu na sazby ČNB – na konci letošního roku odhadujeme o čtvrtprocentního bodu nižší repo sazbu na úrovni 3,75 %.

Výše zmíněné není dobrou zprávou pro českou korunu, která jen za poslední měsíc odepsala vůči euru 70 haléřů a otestovala úroveň 25,40 EUR/CZK. S větší mírou rozkolísanosti i pokračujícími prodejními tlaky je potřeba dále počítat (technickou rezistenci vidíme na úrovni 25,50 EUR/CZK). Koruně by však mohlo dodat vzpruhu přecenění tržních sazeb níže také na hlavních trzích, stejně jako komentáře tuzemských centrálních bankéřů – Jan Procházka například v reakci na inflační čísla zmínil, že „padesátibodové snížení je v srpnu vysoce nepravděpodobné“.

V tomto týdnu bude hlavní událostí na globální trzích zasedání ECB. Nic zásadního ale nečekejme. Centrální banka totiž dopředu signalizovala, že si v červenci vybere pauzu a bude vyčkávat na více ekonomických dat. Zajímavé bude proto sledovat zejména doprovodnou komunikaci směrem k zářijovému zasedání – centrální banka se bude sice opět zaklínat závislostí na datech a těžko čekat jakýkoli závazek, ale vyhodnocení příchozích dat může samo o sobě napovědět, jak vážně nyní Rada guvernérů zvažuje pokračovat v cyklu uvolňování měnové politiky v září.