Předpokládáme, že samotný šampionát „velkými čísly“ výrazněji nepohne. Podle odhadu Českého svazu ledního hokeje, měl letošní šampionát spustit nákupy zákazníků včetně ubytování a útrat v restauracích v hodnotě okolo 2 miliard korun. Vzhledem k velmi úspěšné jízdě českého týmu šampionátem mohou být konečné útraty v pohostinství možná ještě vyšší, je však třeba počítat s tím, že část domácích fanoušků by pravděpodobně utrácela peníze za volnočasové aktivity i jinde a jinak. A i pokud bychom započítali celé dvě miliardy korun jako dodatečné „nové“ výdaje českých domácností, zvýší celkovou spotřebu domácností v tomto roce „jen“ o 0,05 %. A i když bychom vzali v potaz lehké pozitivní multiplikační efekty nových výdajů do zbytku ekonomiky, bude celkový přímý efekt mistrovství světa na ekonomiku relativně marginální.

Jiné by to však bylo, pokud by mistrovství světa v hokeji a následně mistrovství Evropy ve fotbale a Olympiáda podpořily trvalejší ochotu Čechů utrácet. Série atraktivních sportovních událostí totiž přichází v zajímavou chvíli. Po dvou letech propadu reálné mzdy a spotřebitelské recese, se situace obrátila. Reálná mzda opět začíná růst, a to ve chvíli, kdy Češi stále nadstandardně spoří (míra úspor je cca 18 %, zhruba 6 procentních bodů nad dlouhodobým průměrem). Pokud mistrovství světa v hokeji popřípadě další sportovní akce přispějí k tomu, že míra úspor českých domácností trvale poklesne, mohou být pozitivní dopady na českou ekonomiku o poznání větší.

Takový efekt však ve finále bude složité odlišit od celé řady dalších faktorů. My již před mistrovstvím světa počítali pro rok 2024 s velmi slušným růstem reálné spotřeby domácností okolo o 2,5-3 %. Rychlejší pokles míry úspor by pak mohl naše odhady ještě vylepšit. A i kdyby ne, dobrá zkušenost velkého množství zahraničních návštěvníků s kvalitní organizací šampionátu a návštěvou Prahy a Ostravy může mít dlouhodobě pozitivní efekty na návštěvnost Česka – takové, které letošní statistiky HDP ještě nezachytí.