Dost možná, že ano - o správnosti této hypotézy totiž svědčí několik fragmentů z tiskové konference šéfa Fedu Powella. Předně, z Powellových vyjádření je jasné, že americká centrální banka bere velmi seriózně na vědomí utažení finančních podmínek reprezentované nárůstem dlouhých úrokových sazeb v poslední době. Powell & spol. věří, že nedávný výprodej na trhu s americkými vládními dluhopisy bude mít jasně restriktivní implikace pro ekonomiku.

Za druhé, šéf Fedu významně relativizoval zářijovou prognózu z níž vyplývalo, že většina členů si (stále) přeje ještě jedno zvýšení úrokových sazeb. Máme-li pak parafrázovat vyjádření Powella na toto téma, tak prognóza vyrobená v září během tří (následujících) měsíců „vyšumí“. A konečně, kromě všeobecné spokojenosti s postupným poklesem inflace vyjádřil Powell také velké uspokojení ze mzdového vývoje, který v jeho očích vypadá již daleko více konzistentní s dvouprocentním inflačním cílem (což je zajímavé v kontextu posledních mzdových dohod mezi odbory a americkými automobilkami).

Existuje tedy po výše uvedených větách vůbec šance, že by Fed v prosinci mohl ještě jednou sazby o 25 bazických bodů zvýšit? Asi ano, ale v našich očích je pravděpodobnost tohoto kroku opravdu velmi malá (v podstatě se lze ztotožnit s výnosovou křivkou, která ji aktuálně vidí na méně než 20 %). Podle našeho názoru budou totiž oficiální data z amerického trhu práce za měsíc říjen (zveřejněná již v pátek odpoledne) relativně slabá a to samé může platit i o dalších konjunkturálních číslech publikovaných do poloviny prosince.

Pokud jde o inflaci, tak do prosince očekáváme v zásadě její další nepatrný pokles směrem k hodnotě 3,3 % (přičemž jádrová složka bude zřejmě stagnovat těsně nad úrovní 4 %). Taková konstelace nebude hovořit ve prospěch dalšího utažení měnové politiky Fedu a to dokonce ani případě, že dlouhé dolarové úrokové sazby významně poklesnou a zpět uvolní finanční podmínky v americké ekonomice.