Jak upozornil hned v úvodu Petr Dvořák, „školné je otázka, kterou se zabýváme opakovaně a zatím nikdy nebyla příliš velká odvaha se do toho pustit. Je potřeba to posuzovat v širším kontextu, a sice celkové financování vysokých škol. Pokud by stát měl prostředky na to, aby byl schopen financovat vysoké školy a jejich rozvoj v nějakém mezinárodně srovnatelném měřítku, tak potom si myslím, že není asi namístě školné zavádět. Ale pokud toto naplněno nebude, tak si myslím, že školné je tou cestou, kterou asi budeme muset jít“.

Podle Filipa Holubovského je potom velký rozdíl mezi tím, když si člověk za školu platí a když ji má zdarma. „Řekl bych, že motivace studentů, kteří si musí za vzdělání nějakou částku zaplatit, se liší. Zpravidla školu studují opravdu proto, aby z toho dostali přidanou hodnotu, kvůli které tam jdou, a ne jen proto, aby si prodloužili studentský život. To je podle mě jeden z hlavních benefitů, mimo tu příjmovou stránku,“ upřesnil.

Kvalita vs. průměr

S tím, co říká Filip Holubovský, souvisí koneckonců také poznámka Petra Dvořáka, podle kterého je pak ve finále obrovský rozdíl mezi studentem, který prochází a je průměrný, a mezi tím, který je výborný. Zároveň ale upozorňuje, že výborný student nemusí být nutně ten, který se věnuje škole na 100 procent, má samé jedničky a nevidí svět kolem sebe. Naopak. „Myslím si, že výborný student je ten, který má nejen znalosti oboru, ale má i sociální dovednosti, které jsou dnes nesmírně důležité. Nejen díky tomu je možnost kvalitního uplatnění skutečně pro výborné studenty mnohem větší než pro průměrné,“ říká Petr Dvořák s tím, že dnes úplně neplatí, že výborný student s výborným uplatněním má i ty nejlepší známky a obráceně.

Podle Filipa Holubovského je potom klíčové, aby se studenti dokázali rychle adaptovat na to, co je po nich požadováno, ať už to dává praktický smysl nebo ne. „Právě tak student dokazuje to, že je v praxi schopný splnit jakýkoli úkol, který je mu zadán. Zároveň je nesmírně důležitá i motivace. Pokud máte skvělého akademického studenta, ale nemá motivaci něčeho dosáhnout v životě, bude mít nejspíš v praxi problém. Já sám znám ve svém okolí spoustu lidí, kteří ne vždy byli dokonalí studenti, ale šli si za tím, co chtěli, a už v mladém věku mají skvělé výsledky.“

Erasmus, Erasmus a zase Erasmus

Právě výše zmíněné sociální dovednosti plus jazykové znalosti mohou studenti získat na Erasmu, který je stále více důležitou vizitkou ve studentově CV. „Zatímco dříve byl Erasmus vnímán jako známka toho, že je student skutečně kvalitní a má něco navíc, dnes je to obráceně v tom, že ten, kdo Erasmus neabsolvuje, tak mu něco prostě chybí. Řekl bych, že přibližně 25 procent našich absolventů jede do zahraničí, a doufám, že do budoucna toto číslo ještě naroste,“ dodal Petr Dvořák.

Nalaďte se na Bankast!

S Petrem Dvořákem a Filipem Holubovským jsme ale řešili více témat. Například jaká bude role IT v rámci výuky ekonomických oborů. Jak by mělo vypadat propojení mezi školou a trhem anebo jaká by měla být role ekonomických škol v rámci výuky finanční gramotnosti. Na tyto a spoustu dalších otázek naleznete odpovědi ve zbrusu novém BankCastu. Tak neváhejte a nalaďte se na vlnu profesionálních financí!

Podcast si můžete poslechnout na Apple Podcasts a na Spotify