Ačkoliv se jedná o bezpečně nejhorší výsledek v tuzemské historii, výsledek přesto pozitivně předčil očekávání. Podle statistiků se na výsledku negativně podílela spotřeba domácností, pokles zahraniční poptávky i utlumená investiční aktivita. Lze předpokládat, že nejpozitivnějším faktorem pravděpodobně byly výdaje veřejného sektoru. Pokud jde o jednotlivé sektory, pokles vykázaly téměř všechny, speciálně pak průmysl, obchod, doprava, ubytování a pohostinství. 

Česká ekonomika tak ze srovnání s ostatními státy, které dosud zveřejnily data o koronavirem zasaženém čtvrtletí, nevychází nijak špatně. Ačkoliv byly ekonomické restrikce v tuzemsku zavedeny relativně rychle a zároveň v širokém rozsahu, škody na ekonomice se v tuto chvíli zdají být o něco menší, než například v Německu či Rakousku. Pro bližší posouzení příčin tohoto vývoje si ovšem budeme muset počkat na detailnější informace od ČSÚ, které dorazí s upřesněnými odhady.

Ačkoliv se i blízká budoucnost ponese ve znamení ekonomického útlumu, dvouciferný pokles HDP již snad znovu neuvidíme. Průběžná měsíční data jasně ukazují, že druhý kvartál letošního roku skutečně byl dnem, od kterého se česká ekonomika odráží. V nejbližších měsících ji bude nadále pomáhat nízká tuzemská nezaměstnanost i masivní vládní výdaje. Pomalu se zvedají i „měkké“ ukazatele sentimentu, které vesměs naznačují, že ačkoliv si Češi uvědomují závažnost situace, ekonomické depresi nepropadají. Velkou zátěží do budoucna ovšem zřejmě bude zahraniční poptávka, která se bude zvedat jen velmi pomalu.

Ani v ideálním případě, tedy pokud se plošné ekonomické restrikce již do Česka nevrátí, nelze očekávat okamžitý návrat na předkrizové úrovně v blízké době. Aktuálně o něco lepší výsledek ovšem zvyšuje naděje, že bychom se na předchozí ekonomické obrátky mohli vrátit již v průběhu roku 2021.

Autor: Vít Hradil, analytik Raiffeisenbank