K meziročnímu zlepšení salda přispělo na příjmové straně vyšší inkaso daně z příjmů právnických osob (odraz solidní ziskovosti podnikové sféry), posílené o výnosy z mimořádných daní. Daně z neočekávaných zisků a nadměrných příjmů při výrobě elektřiny přinesly do rozpočtu 58 miliard korun, což bylo ale o cca 40 miliard korun méně oproti plánu. Vyloženě fiaskem skončila nerealisticky nastavená windfall tax
na 6 největších bank, jež místo plánovaných 30 mld. přinesla do rozpočtu 700 milionů korun. Rozpočtu naopak pomohla vyšší dividenda ze společnosti ČEZ, stejně jako podstatné zlepšení v čerpání evropských peněz oproti roku 2022.

Na výdajové straně byly již tradičně nejobjemnější položkou sociální dávky, na jejichž meziročním růstu o 14 % se nejvíce podílely výplaty důchodů. Státní rozpočet i v minulém roce zatížily mimořádné výdaje spojené s drahými energiemi – kompenzace činily celkem 94 miliard korun (včetně odpuštění plateb na POZE). Jde přitom stále o stejnou písničku – vládní pomoc byla znovu zbytečně plošná, a to kvůli neschopnosti státní správy efektivně zacílit podporu. V roce 2023 se dále prodražila i obsluha státního dluhu na 68 miliard korun, v tomto roce by se pak mělo jednat o téměř 100 miliard korun. Dobrou zprávou je naopak nárůst na straně investičních výdajů (meziročně +13,6 %).

V letošním roce plánuje vláda celkový schodek v rozsahu 252 miliard korun. Konsolidační balíček sice slibuje pozitivní dopad na rozpočet 94 miliard korun, větší část však bude neutralizována vyššími výdaji, především na sociální platby a obranu. Podstatným rizikem na příjmové straně je z našeho pohledu výkonnost tuzemské ekonomiky – rozpočet počítá s růstem HDP o 2,3 %, což se jeví velmi optimisticky (my očekáváme růst 1,4 %). I tak ale předpokládáme, že by se měl po čtyřech letech rozpočtový schodek vrátit zpět pod maastrichtský limit 3 % HDP.

Autor: Dominik Rusinko, analytik ČSOB