
Pravděpodobně proto, že ČNB opět zkrátila horizont měnové politiky do původních mantinelů (za prodloužení byla částí ekonomické obce v létě kritizována). Tradiční měnově-politický horizont pak logicky ukazuje potřebu dalšího růstu úrokových sazeb. To, že to není do rozmezí 9-10 % , ale těsně nad 8 %, je pravděpodobně pouze důsledkem toho, že centrální banka je extrémně pesimistická na hospodářský růst v roce 2023 (-0,7 % je v tuto chvíli nejhorší odhad na trhu). Prognóza vidí také výrazně silnější kurz koruny (v porovnání s letní prognózou), což však do značné míry bude odrážet předpokládánou vyšší trajektorii úrokových sazeb.
Holubičí většina v centrální bance se ovšem rozhodla volání prognózy po vyšších sazbách v tuto chvíli nevyslyšet. A to nehledě na celou řadu pro-inflačních rizik (vůči prognóze jako takové) zmíněných guvernérem - rychlejší mzdový růst, expanzivní fiskální politiku nebo ztrátu ukotvenosti inflačních očekávání, na kterou již nyní ukazují samotné průzkumy ČNB mezi nefinančními podniky. Guvernér sám rozhodnutí na tiskové konferenci bohužel blíže nevysvětlil - zmínil pouze potřebu působit jako „stabilní kotva“, ale bližší logika této nové role centrální banky zůstává trhům skryta. Před zítřejším setkáním ČNB s analytiky tak zůstává na stole celá řada otazníků.
My v tuto chvíli ponecháváme náš výhled na sazby ČNB beze změny pro nejbližší kvartály (první pokles sazeb v Q3 2023). Vnímáme, že většina v bankovní radě prefuruje opatrnost a nechce jednoduše vyslyšet volání prognózy po vyšších sazbách. To může však ve finále znamenat výraznější setrvačnost inflace a nižší schopnost snižovat sazby v roce 2023.



