V lednu se zvýšily ceny především energií, tedy elektřiny a zemního plynu. Zafungoval efekt vyšších poplatků za distribuci atp., které nevykompenzovalo zlevnění silové části faktur domácností. Naproti tomu potraviny zůstaly na zhruba stejných cenách jako v prosinci. Efekt snížené DPH tedy přímo v lednových číslech vůbec vidět není. Meziroční inflace, která obvykle poutá nejv...

V únoru ČNB pokračuje s revizemi směrem dolů dál a snížila svůj odhad růstu pro rok 2024 z 1,2 % na 0,6 %. A to je ostatně jeden z hlavních důvodů, proč prognóza volá letos i příští rok po relativně agresivním snižování úrokových sazeb - na 3 % na konci roku 2024 a pak do blízkosti 2,5 % v roce následujícím. Má centrální banka pravdu i tentokráte? My si myslíme, že pesimismu je v poslední progn...

Rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makro prognózu. Ta oproti listopadu počítá s viditelně slabším růstem ekonomiky v tomto roce (+0,6 % vs. 1,2 %) a také v příštím (+2,4 % vs. 2,8 %). Obavy o razantní lednové přecenění se evidentně nenaplnily – podle ČNB činila lednová meziroční inflace 3,0 %.  Do konce roku by měla inflace setrvat v horní polovině tolerančního pásma. Výhl...

Z meziročního pohledu pak zmírnila svůj propad na 0,2 % (oproti -0,8 % v předešlém čtvrtletí). Vývoj byl v souladu s konsensem analytiků dle Reuters. Za celý loňský rok poklesl HDP o 0,4 %. Pro letošní rok se odhady prozatím revidují směrem dolů a očekává se relativně utlumený růst kolem 1 %.  Zveřejněný předběžný odhad prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP, statistický úřad ...

Naposledy ho v rozhovoru pro Lidové noviny zmínil například Jan Švejnar: „Další výhoda přechodu na euro pramení z toho, že při čerpání úvěru si nyní lidé, podniky a stát musí buď půjčovat za vysoký úrok v korunách, anebo musí čelit kurzovnímu riziku, když si půjčují za nízký úrok v eurech. Tento velký rozdíl v nákladech by odpadl přechodem na euro.“ V čem je tento výrok zavádějící? Pojďme ...

V prvních měsících roku 2024 udrží zisky koruny na uzdě především zužující se úrokový diferenciál. ČNB začala se snižováním úrokových sazeb o 25bps již na svém prosincovém zasedáním a očekáváme, že již v únoru bude na stole zrychlení tempa na 50bps. Pro celý letošní rok odhadujeme relativně svižný pokles repo sazby, která by se na jeho konci měla pohybovat okolo 4 %. Zatímco ČNB již uvolňování ...

Meziroční inflace, která je asi nejvíce sledovaným číslem posledních let, se dostala pod hranici sedmi procent (aktuálně 6,9 %). Dopadla lépe, než očekával trh i ČNB. Na vývoji jednotlivých položek inflace je vidět pozitivní posun u potravin, jejichž ceny meziročně poprvé za dva a půl roku konečně alespoň symbolicky poklesly o 0,3 %.  Za aktuální inflací stojí především zvyšující se n...

Spekulace navíc poněkud podivně podpořila i polská státní tisková agentura PAP, která v úterý odpoledne omylem uvedla, že NBP (nečekaně) snížila sazbu o 25 bazických bodů. Zlotý tak v jednu chvíli ztrácel téměř půl procenta proti euru. Nicméně ještě před třetí hodinou se ukázalo, že NBP opravdu ponechává úrokové sazby beze změny. Výsledkem pak bylo to, že zlotý většinu svých ztrát ještě do konc...

Na první pohled je tu několik argumentů, které dávají prezidentovi za pravdu. Česká ekonomika je dlouhodobě velmi těsně obchodně i vlastnicky propojená s eurozónou a míra propojenosti v posledních krizových letech spíše vzrostla (i když možná jen dočasně). Navíc v důsledku vyššího úrokového diferenciálu narostl objem eurových úvěrů. Podíl eurových úvěrů se dostal mezi nefinančními podniky na ho...

Začněme inflací, jež byla v posledních třech letech největším problémem tuzemské ekonomiky - kumulativně v tomto období vzrostly spotřebitelské ceny o 32 % (!). Výsledkem byl tvrdý zásah do kupní síly domácností a eroze podstatné části jejich (reálných) úspor. V posledních měsících roku 2023 však již cenové tlaky výrazně zvolnily a pokud vezmeme v potaz tzv. inflační momentum („inflace tady a t...