Německá ekonomiku se nachází v útlumu hned z několika důvodů. Za prvé jde o zabrzděnou spotřebitelskou poptávku, jež stále nedosáhla ani předpandemické úrovně. Druhým důvodem je nízká investiční aktivita, která jde ruku v ruce s vysoce podprůměrným využitím průmyslových kapacit. A třetím stěžejním faktorem je mizerný výkon německého průmyslu. Ten postupně ztrácí konkurenceschopnost na zahraničn...

Za překvapením stály opět do značné míry ceny potravin, které zejména kvůli překvapivě výraznému zlevnění ovoce, zeleniny i masa poklesly v cenách o 0,7 % (námi očekávaný nárůst +0,5 %). To ale nebylo vše. Výrazněji sezónně zlevňovalo oblečení a obuv a současně také překvapivě lehce poklesly ceny v rekreaci a v kultuře. Řada dalších služeb včetně nájemného však vykazuje nadále relativně vysokou...

ČNB ponechala v prosinci úrokové sazby na 4 %, což je první přestávka po ročním snižování ze 7% úrokové sazby. Ovšem dva členové bankovní rady, K. Kubelková a J. Procházka, hlasovali pro snížení úrokové sazby o 25 bazických bodů na 3,75 %. Tato dvojice je lehkým překvapením, ale ne naprostým, jelikož holubičí nastavení u nich bylo částečně patrné již v listopadu. Kombinace stále silné...

Zlepšení o více než 101 miliard korun jde na vrub pokračujícímu růstu exportu, o který se zasloužil vývoz automobilů. Auta jsou i nadále hlavním vývozním artiklem ČR, který v období leden až listopad dokázal vyvézt auta za 1,225 bilionů korun a vytvořit přebytek ve výši téměř 600 miliard korun. Závislost české ekonomiky na tomto průmyslu je naprosto kritická. I když automotive v posledních měsí...

Jak deficit celkově hodnotit Vládní hospodaření za celý loňský rok skončilo deficitem 271 miliard korun.  Vezmeme-li v úvahu rychlý růst mezd a zejména cen v posledních letech, schodek ve skutečnosti není tak velký, jak se může zdát. Pro korektní hodnocení vládního hospodaření je nejlepší se dívat na tzv. strukturální deficit, tedy číslo očištěné od vlivu vývoje ekonomiky a od mimořádných ...

Po loňském růstu HDP zhruba o jedno procento předpokládáme v letošním roce pokračující oživení tempem okolo 2 %. Hlavní růstový motor zůstane beze změny – spotřeba domácností tažená růstem reálných příjmů (+3,3 %) a stále nízkou mírou nezaměstnanosti (3,2 %). Naopak slabá zahraniční poptávka se minimálně v první polovině roku negativně podepíše na výkonu tuzemského průmyslu. Rizika našeho výhle...

Opět se ukázalo, že podzimní zlepšení bylo jen krátkým záchvěvem, který nemělo oporu v nových zakázkách, a proto nemohlo mít ani dlouhého trvání. Příběh se proto nemění a firmy v našem největším odvětví zůstávají i nadále pod tlakem slabé poptávky. Chybí objednávky především ze zahraničí, které se potýká s vlastním problémem slabé poptávky i slábnoucí konkurenceschopnosti na mezi...

Zmatení generuje především nová kvartální prognóza Fedu, která vidí jádrovou inflaci v roce 2025 na úrovni 2,5 % a v roce 2026 stále ještě na 2,2 %. To je nejenom výše, než kde viděli budoucí inflaci centrální bankéři v září, ale především je to stále nad dvouprocentním cílem Fedu. K tomu je nutno dodat, že aktuálně se meziroční jádrová inflace (PCE) pohybuje na úrovni 2,7 %. Tedy relativně ned...

Zisky koruny odrážejí zejména příznivý vývoj úrokového diferenciálu. Zatímco sazby na tuzemském peněžním trhu vykazují známky stabilizace, kratší konec eurové křivky zaznamenal viditelnější pokles. Výsledkem je rozšíření spreadu mezi dvanáctiměsíčním PRIBORem a EURIBORem zhruba o 45 bazických bodů od poloviny září. Jinak řečeno, koruna je nyní z pohledu investorů atraktivnější, neboť nabízí rel...

Od loňského prosince už snížila svoji hlavní úrokovou sazbu ze sedmi procent na čtyři a nyní se rozhodla dát si přestávku.  Finanční trhy tím ČNB nijak nezaskočila, protože tento svůj záměr dávala už několik týdnů jasně najevo. Ponecháním sazeb získává ČNB čas na vyhodnocení dosavadního výrazného uvolnění měnové politiky a dává tím i šanci koruně udržet se na současné silnější úrovni. Infl...